Je krásný den. Sedím s kafem na zahradě a vybavuje se mi včerejší debata s kamarádkami. Četla jsem větu:“ Vesmír má rád vděčnost.“ A právě o ní jsme si povídaly. Vděčnost. Má ji „vesmír“ rád, protože na ni pomyslím a vysílám ji ven, vzhůru, do stran – prostě kolem sebe a tím ovlivňuji život? Nebo je to jinak a vděčnost spíš pociťuji více v sobě,uvnitř a ovlivňuji svůj život a tedy vlastně i život lidí kolem sebe, protože jsem šťastnější? A za co všechno můžeme být vděční? No, za nás tři toho byla pořádná kopa a ještě večer pod sprchou se mi vybavovaly další a další věci, za které můžu být vděčná. I za ty špatné. Ty mi vlastně pomohly nejvíc. A jak to vidíte vy?
